Fotbalová reprezentace: Úspěch, ale s mnoha otazníky…

Česká fotbalová reprezentace ve středu sice vyhrála relativně vysoko 4:1 nad Lotyšskem, ale k pozápasové euforii měl daleko jak trenér Bílek, tak i kapitán mužstva Tomáš Rosický… Zklamáním byla zejména předvedená hra v prvním poločase a v závěrečných minutách inkasovaný gól…

Osobně jsem měl během prvního poločasu dojem (kterému jsem nakonec nepodlehnul) jestli má vůbec smysl se na takový fotbal koukat. Mezi velkým množstvím nepřesných přihrávek, problémů se zpracováním míčů a nepřesné střelby vyčníval snad akorát Tomáš Rosický. Výhodou v tomto klání bylo, že český tým mohl vyzkoušet své síly proti výrazně slabšímu soupeři, tudíž nehrozilo takové riziko, že chyby, nebo promarněné gólové šance budou nekompromisně potrestány… Lze se jenom dohadovat, jestli si takový poločas bude moci český tým dovolit i proti Litvě, která je fotbalově mnohem vyspělejší.

Druhý poločas přinesl naštěstí změnu a to zejména v gólové efektivitě. Gól zaznamenali tři čeští útočníci: (48.) Bednář, (53.) Fenin, (76.) Necid. Gólově se také prosadil krajní obránce Pospěch (74.). Zejména hra krajních vysunutých obránců slavila úspěch s volně se pohybujícími záložníky Rosickým a Plašilem. Tito dva posledně jmenovaní mají v sestavě trenéra Bílka na starosti kreativní složku hry, mají se podílet na rozvíjení útočných akcí, postupovat s míčem dopředu a také zásobovat přihrávkami útočníky. Otázkou je, jestli pouze dva kreativní hráči budou stačit i proti silným obranně vyspělým týmům, aby si čeští hráči vytvořili dostatečné množství útočných akcí. V obranné fázy nezklamal Hübschman a ani Polák, jejich nevýhodou a otazníkem je, jestli budou schopni týmu pomáhat také směrem dopředu, aby český tým proti silnějším soupeřům nepůsobil příliš staticky, což se dalo zpozorovat i během první půle tohoto zápasu. Nad kvalitou Rosického má otazník snad jen málokdo, ale otazníkem je kvalita Plašila, který je sice rychlý, pohyblivý a je na hřišti takzvaně vidět, ale jeho efektnost předčí efektivitu, často ztrácí míče a jeho odhad situace není příliš přesvědčivý, což by mohlo českému týmu uškodit, až narazí na fotbalově vyspělého soupeře, který může každou ztrátu míče, nebo nepřesnost bleskurychle potrestat…

Dobrý dojem ovšem udělal útočník Bednář, který vsítil svůj první reprezentační gól a jeho pohyb ve vápně lze klasifikovat jako velmi dobrý. Je to typ silového, ale zároveň rychlého útočníka, kterého český tým dlouho hledal a kterého velmi potřebuje. Technici Fenin s Necidem jsou sice kvalitní a schopní útočníci, ale zatím na ně nelze zcela spoléhat. Spoléhat by také trenér raději neměl na Štajnera, který je na lokální poměry stále v slušné formě, ale do reprezentace již fyzicky a kondičně nezapadá.